Je ze mě učitel, mazec!

Tak jsem do toho spadl. Uff. Jedna SMS, jedna schůzka a jedno rozhodnutí…

V průběhu srpnu, před začátkem školního roku, mi bylo nabídnuto, zda bych nechtěl učit na základní škole u nás v Šumicích. Kývl jsem, protože jsem měl být taková záloha. Byli totiž osloveni další dva učitelé a jeden z nich to nakonec vzal.

Teď o víkendu mi přišla SMS od ředitele školy, zda bych se nemohl v pondělí zastavit. Říkal jsem si, že to bude pravděpodobně nějaká jiná záležitost. Ale opak byl pravdou. Dozvěděl jsem se, že zmíněný učitel, který od 1. září vyučuje výpočetní techniku, odchází. Prý uspěl ve výběrovém řízení na velmi zajímavou pozici.

Během pár okamžiků jsem tedy udělal důležité rozhodnutí a již od zítřka se ze mě stává učitel informatiky na základní škole. Takže mazec! 🙂 Budu učit pátou až devátou třídu. Vždy v úterý a ve středu dopoledne.

Mám z toho tak trochu smíšené pocity. Vždy jsem chtěl učit děti/lidi a předávat jim něco, co jsem se naučil (jestli jsem se teda něco vůbec naučil :-). Na druhou stranu mi to možná bude trošilinku komplikovat mé záměry a aktivity v Kreativce. Ale já to zvládnu! Beru to jako výzvu. Co mě nezabije, to mě posilní.

Tento post píšu proto, abych se od vás dozvěděl rady a tipy – jak žáky zábavně učit? Jaký přístup zaujmout? Už mám představu o tom, jak chci výuku vést. Ale ptám se ostatních, protože každý jsme si minimálně prošli základní a střední školou a odnesli jsme si příjemné i nepříjemné zážitky s vyučujícími. Někoho jsme měli rádi, druhého jsme zase nenáviděli. Ale proč?

Předem díky za každou reakci 😉

O autorovi

Pavel Horalík

Ve svých 13 letech jsem zapnul svůj první počítač a od té chvíle jsem propadl světu IT. Mojí vášní je internet, marketing a sociální sítě. Miluji svou rodinu a svoji zemi.

Komentáře

Vložit komentář
  • Ahoj, gratuluji a přeji pevné nervy a hodné žáky 😉 Když jsem byl ve 4.třídě, měli jsme štěstí, protože k nám nastoupil mladík, kterému se nechtělo na vojnu. Učil nás na počítačích a v roce 1997 nás naučil základy HTML. Dnes už to tak zajímavě nezní, ale tenkrát bylo i malování velká neznámá. Skončilo to tak, že většina kluků je dnes na technických výškách 🙂

  • Ahoj Tome, děkuju za komentář. No zní to dobře. Věřím ale tomu, že dnes ty děti neumí na PC pořádně nic – pouze serfovat na internetu. Učitel, po kterém to přebírám mi popisoval, že většina má problém napsati velké „Ď“ nebo „ó“. A o HTML se radši ani nebavit 🙂

  • Pavle, taky gratuluji. Budeš to mít náročné, ale uvidíš… :)Máš už hrubou osnovu? Můžeš ji tu hodit?

  • No a hned je pak můžeš vzít podívat, jak to funguje v digitální agentuře. Vezmi je do kreativky, ukaž tisk, DTP, webdesign, určitě tam bude někdo, kdo se o to bude zajímat. Třeba budeš mít levnou pracovní sílu :-))

  • Gratuluji! Taky jsem vzdy chtel ucit, ale ne ani tak jako na hlavni pomer, ale prave treba jak pises dve dopoledne v tydnu:)Ty mas pedagogicke vzdelani?

  • Díky kluci! Peťo, osnovu mám. Letem světem jsem je projížděl a není tam nic moc náročného. Kancelářský balík Office, základy HW/SW a obsluha PC.Kubo, dobrý nápad :-)To by se dalo zrealizovat. A udělal bych ještě nějaké to triko! ;-)Jiří, nemám žádné pedagogické vzdělání a můj předchůdce neměl také. Ale pozeptám se, jak je to možné…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

S láskou a nadšením © 2009 - 2016 Pavel Horalík. Omrkněte moje sandálové, vtipné a veselé Hopky ponožky