To sám vlastně ani nevím. Ani na to nedokážu úplně racionálně odpovědět. Každopádně to asi není chyba. Má to tak být. Zatím. Možná jsem tu pravou už potkal někde na ulici, zamyšlený prošel kolem ní a přehlédl ji. Nebo ji mám naopak pořád před očima, denně ji potkávám, online či offline, jen jsem stále nepoznal, že je to ona. Nebo na mě čeká někde v budoucnu, možná ji poznám už zítra, pozítří :-) Těžko říct. Jen spekuluji. Variant může být hned několik. Ale jak jsem řekl, cítím, že mi to tak někdo nalinkoval. Ačkoliv bych to chtěl občas úplně jinak. Nezbývá mi nic jiného, než čekat. Pasivně? Aktivně?
Komentáře (3)
Díky za komentář, Zuzko. No, řeknu to ve zkratce. Diskotéka, kde jsem o sobě moc nevěděl, ale Lenča si mě všimla a o pár dní později požádala přes Facebook o přátelství. Potom zprávy, smsky, první rande a tak dál...
To je zajímavé, vím, že je to staré, ale jak jste se s potkali s Leni?
Taky dobrý. Facebook v tomto ohledu leckdy dobře poslouží. Ať si na něj stěžují lidé, jak chtějí.