Proč jsme založili Kreativku?

Skočil jsem do toho rovnýma nohama. Během jednoho roku jsem se ze zaměstnance stal rovněž živnostníkem, jednatelem a společníkem v Kreativka, s.r.o. Poté, co jsem si minulý rok založil živnost, abych se pokusil dělat něco navíc mimo normální pracovní poměr, přestoupil jsem letos na vyšší level. Naštěstí v tom nejsem sám. Možná bych do toho sám ani nešel. Ale kamarád Lubomír Borýsek, se kterým se znám od dětství a společně „tvoříme“ od našich 15-16 let, se do toho pustil se mnou. Formálně je to společník, ale hlavně je to spolupracovník! My dva jsme zatím Kreativka. A je to takové naše dítko. Koncept jsem vymyslel já, ale Lubin ho společně se mnou dál rozvíjel a rozvíjí doposud. Za to jsem mu moc vděčný. Kreativku jsme založili proto, abychom nejenom plnohodnotně rozvíjeli naši činnost – reklamní, marketingovou, internetovou, ale hlavně, abychom nabídli své schopnosti a zkušenosti na vyšší úrovni. Pomáhali lidem, kteří naši práci potřebují a ocení ji. Jdeme do toho především s tím, že chceme klientům pomáhat. A já to začínám chápat jako své poslání. Peníze nehrají až takovou roli. Ano vím, že smyslem podníkání je dosažení zisku. Pro mě osobně je to však bonus za dobře odvedenou práci. Když se řekne slovo podnikatel, zní to v našich končinách tak nějak záporně a na normální lidi to působí nabubřele. „Jó, on je pan podnikatel!“ Ano, možná jím jsem, ale tak úplně se do této role nestavím. Ono, je to všechno o vlastním snažení, tvrdé práci. Peníze vám zadarmo nikdo nedá. Nikdy. Pouze, jak říkají největší obchodníci a podnikatalé, leží na chodníku. Ano, tam u vás, před domem, na ulici. Musíte je však vidět a udělat ten důležitý pohyb. Sehnout se pro ně… Je to jen o příležitostech, které člověk musí vidět a uchopit je. Následkem toho všeho je nejdůležitější činnost – práce. Já vstávám na 7 do Inreky a pracuju do 15.30. Poté jedu do kanceláře Kreativky do Brodu a pokračuju až do večera v dalším snažení. Když nestíhám, musím si přivstat. Někdy v pět, někdy 5.30, někdy později. Jsem produktivní hlavně po ránu a v dopoledních hodinách. Jak se blíží večer, křivka jde dolů. Dalo by se o tom psát ještě dlouho. Snad jsem shrnul to nejdůležitější a odpověděl si na otázku. Teď už jde křivka produktivity opravdu dolů 🙂

O autorovi

Pavel Horalík

Ve svých 13 letech jsem zapnul svůj první počítač a od té chvíle jsem propadl světu IT. Mojí vášní je internet, marketing a sociální sítě. Miluji svou rodinu a svoji zemi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

S láskou a nadšením © 2009 - 2016 Pavel Horalík. Omrkněte moje sandálové, vtipné a veselé Hopky ponožky