Ženy a muži. Hra?

Ano, je to hra. A stejně zní také název knihy od amerického spisovatele Neila Strausse, kterou jsem před pár minutami přečetl. Doslova mě pohltila, otevřela nové obzory, zbořila mýty. Přišel jsem na ni skrze jeden tweet Michala Berga (www.fb1.cz) a stal se z ní ideální vánoční dárek od mé babičky. Si říkám, že některé pasáže by ji zaručeně pohoršily a možná by se zhrozila, co že mi to koupila. Každopádně já jsem nadšený. Abych řekl pravdu, nechce se mi o ní zdlouhavě psát a popisovat její náplň. Už její podtitul Průnik do tajné společnosti mistrů svádění poodhrnuje roušku tajemství. Vybral jsem jednu pasáž, která to vše zaručeně shrnuje. Užijte si ji a udělejte si o tom svůj vlastní obrázek. Já jdu hrát 🙂

Na první pohled by se mohlo zdát, že mužská sexualita ve společnosti nezadržitelně bují – máme přece striptérky, pornostránky, časopisy jako Maxim a na každém kroku na nás dorážejí dráždivé reklamy. Skutečné mužské touhy ale často bývají navzdory tomu všemu kdesi ukryty. Muži myslí na sex víc, než budou kdy ženám nebo sami sobě ochotni přiznat. Učitelé myslí na to, jak píchají své studentky, otcové myslí na to, jak píchají kamarádky svých dcer, a doktoři myslí na to, jak píchají své pacientky. Na každou ženu, která v sobě má jen jiskřičky sex-appealu, pravděpodobně připadá na světě alespoň jeden muž, který se právě teď sám sebe dotýká a představuje si přitom, jaké by to asi bylo milovat se s ní. Žena přitom muže nemusí znát. Může to být podnikatel, který kolem ní prošel na ulici, nebo student, který seděl na protějším sedadle v metru. Pokud by nějaký muž tvrdil ženě něco jiného, pak to nejspíš dělá proto, že se jí chce dostat pod sukně, nebo že se chce dostat pod sukně někomu jinému, kdo je právě v doslechu. Hlavní přetvářka moderního seznamování tak spočívá v tom, že aby se muž mohl se ženou vyspat, musí nejprve předstírat, že mu o to vůbec nejde. Nejmenší pochopení mívají ženy pro mužskou posedlost stritérkami, pornohvězdami a adolescentkami. Připadá jim to odporné už z toho důvodu, že to ohrožuje jejich model reality. Pokud všichni muži skutečně touží po takových ženách, zůstává vůbec nějaký prostor pro svatbu a šťastný rodinný život, po kterém ženy tolik touží? Žena by pak byla odsouzena prožívat svůj sen s mužem, který ve skutečnosti touží po modelce na spodní prádlo Victorias Secret, sousedově dceři, případně domině z filmu, který má schovaný ve skříni. Zatímco každá žena postupně stárne, osmnáctileté dívce bude pořád osmnáct. Leska se rozbíjí o útesy podezření, že muž ve skutečnosti nechce celou ženu, ale jen její tělo. Naštěstí to tak úplně není. Muži mají vizuální myšlení, a proto se často necháváme oklamat naším zrakem. Pravdou přitom zůstává, že fantazie bývá často lepší než skutečnost. Sám jsem touto lekcí prošel a projde si jí většina mužů. Mystery žil v domnění, že chce žit se dvěma ženami, které se navzájem milují stejně, jako milují jeho. Existuje přitom značná pravděpodobnost, že by mu brzy začaly lézt na nervy, spikly by se proti němu a Mystery by nakonec dopadl stejně špatně jako s Katyou. Muži nejsou psi – jen si to o sobě myslíme a občas si tak i počínáme. Svou víru v naši vyšší přirozenost nás však ženy dokáží přimět, abychom své chování přizpůsobili jejich očekáváním. To je také jeden z důvodů, proč mívají muži strach ze závazků a někdy, jako v Mysteryho případě, se jim pokoušejí vzepřít i tím, že se snaží probudit v ženách to nejhorší, co v nich dřímá.