Desetiminutovka o nemoci

Nemoci. Známe je všichni. Když přijdou, stojí to za prd. Možná ještě hůř, za ho… A to mě potkalo zrovna tento týden.

Naštěstí to byla jenom střevní chřipka, která moje tělo ovládla na celé dva dny. Ale i to stačilo na to, abych si uvědomil, jaké štěstí mám, že jsem zdraví (to musím zaklepat). Že mě netrápí nějaké vážnější potíže nebo tělesná omezení. Zaplať Pán Bůh.

Když přijde nemoc, je vám jedno, že musíte udělat to či ono. Že máte důležité úkoly nebo neodkladné schůzky. Rázem jde všechno stranou. Kašlete na to. Nejdůležitější je uzdravit se a být zase ready a v pořádku. Samozřejmě neberu, kdy na vás něco „leze“ nebo máte rýmičku. To je v klidu. Teď popisuji ten stav, kdy máte horečku, slabé tělo, hlava nepřemýšlí a k tomu všemu je vám špatně od žaludku a myšlenka na jídlo vás žene na to jedno místo…

Nejlepší je usídlit se v peřinách, s čajem, dát si prášky a ležet, spát, odpočívat. Prostě to přečkat a pomoci tělu být alespoň v klidu, aby se s virem dokázalo lépe a rychleji vypořádat. Je to přece jenom nejlepší řešení! A ty schůzky, úkoly?

Každý to přece pochopí, když se omluvíte.

Pavel Horalík